1. LWC - Pro Soccer 04     2-2

Utkání začalo za slušné docházky (ze základního kádru chyběl jen Sejčeka  Hanka) a ve slušném teplu. Soupeř začal s mírnou převahou, ke které přislěla i naše neschopnost zpracovat míč a normálně přihrát. První šanci nabídl soupeři Sendy svým razantním odkopem, ale nic z toho nebylo. Celá první půle se hrála z naší strany v chaosu bez nahrávky a myšlenky. Do druhé půle jsme nastoupili s jasným cílem si přihrát a vyplatilo se. Sendy poslal míč na Fandu, ten ve středu hřiště zpracoval, poslal Martina po křídle do docela slušného špeku, ale míč se po několika odrazech od Martina a soupeřů dostal do prázdné branky. Vedení nás trochu uklidnilo a začali jsme hrát trošku fotbal. Druhý gól padl z penalty, Fanda zahrával přimý kop, loboval zeď přímo na Míru, který elegantní patou nastřelil ruku soupeře v pokutovém území. Exekuce se ujal Fanda a třetí v řadě proměněnou penaltou jsme vedli 2:0. Soupeř začal hrát více dopředu, tlačil se na naší branku a my jsme nedokázali potrestat otevřenou hru ani z jednoho brejku, který jsme měli. Snížení přineslo uvolnění soupeřova útočníka před naší brankou, kdy obešel dva obránce a o tyč snížil. O vedení jsme přišli těsně před koncem ze závaru před naší brankou, kdy z nevinné situace ležící soupeř laxní střelou okolo našeho laxního bránkáře znovu o tyč vyrovnal. Remíza je možná spravedlivá, ale vedení 2:0 bychom si mohli pohlídat.

Fanda

Komentář k utkání 2. kola Podzim 2005

LWC-Sebranka "A" 1:1 (0:1) (Mýchač pen. 55. min)

Na některé zápasy se nezapomíná, a včera to nebylo jen nezvyklým prostředím. LWC poprvé na umělé trávě v záři reflektorů v pozdní večerní hodinu,kdy slušní hoši již spí nebo zahřívají rodinný krb. Hráli jsme bez Martina a tak roli posledního převzal Bohouš a vedl si výborně. Bez střídání a jak poznamenal Míra ( více takových svěžích čtyřicátníků). Soupeř nás tlačil a střílel ostošest, nicméně nemohl se trefit, až jsem se na to nemohl dívat a poslal jim pěknou přihrávku a před přestávkou z útoku 2 na 1 0:1. Z naší strany to bylo slabší. Za první půli jen Mýchačova vydařená pumelice do tyče. V druhé půli se vývoj nezměnil soupeř dál pokoušel štěstí, zahodil několik skvělých šáncí, kdy místo chytré střely se snažil míč do sítě prorvat a zbytek pochytal Ivoš. Až přišel trest pět minut před koncem písknul rozhodčí penaltu za přistrčení Vořecha a Mýchač jí proměnil. A málem mohlo být ještě líp. Minutu před koncem jsem poslal střílenou přihrávku mezi obránce,ale Mýchač nedal. Pochvalu si včera večer zasloužili všichni.

Pája

LWC - Torpedo Ohrobec SK "A" 1:1 (0:1)

Utkání se hrálo na vysušeném K-1 za krásného počasí, docházka opět velmi slušná. Bohužel teplé počasí nám moc nesvědčí, lenivost a přepracovanost některých borců v týmu je obrovská. Martin dorazil později a se slovy "Pěkný podvečer" alespoň vyloudil úsměv na tvářích lavičky. Soupeř byl běhavý, snažil se kombinovat a rychlou hrou nám dělal problémy. Měli jsme opět pomalý začátek, hra se nedařila, nehohli jsme si přihrát a v zadních řadách neměl svůj den Jerry, na kterého asi nejvíce padala únava z babího léta. Přestože soupeř byl lepší, do vyložené šance se dostal asi 10 minut před koncem půle, kdy se míč prošoural přes celé hřiště až k Jerrymu, který jej mírně podcenil a soupeř z velkého úhlu překvapil Ivoše. Přesto jsme mohli vyrovnat, kdy po rohu Martin přenechal na nabíhajícího Jerryho, ale jak říkam, ten neměl svůj den a míč z hranice vápna netrefil. Ve druhé půli jsme začali více běhat, hra se trochu zlepšila a po autovém vhazování Martin našel na hrotu Páju, ten si poprvé v zápase odstavil obránce a pohotově vyrovnal. Hra se začala přelévat, dostali jsme se do brejku 3 na gólmana, ale Martin nestačil z přihrávky Fandy brankáře přehodit. Další dobrou příležitost měl Sejček, ale branku také netrefil. Posledních 5 minut bylo opravdu dramatických, nám došly síly a soupeř měl dvě vyložené šance, při kterých jednou zachránil Ivoš a podruhé netrefil z metru prázdnou branku. Remíza asi byla zasloužená.

Fanda

 

Komentář k utkání 4. kola Podzim 2005

LWC -FC Milenium Praha 1:1 (1:0)

Utkání se hrálo opět na K-1. Dorazil jsem asi o 15 minut později a v domění, že už vedeme 3:0 jsem se pomalu převlékal. Jaké bylo moje překvapení, když mi Sejk sdělil, že stav je stále 0:0. Soupeř byl asi nejslabší z letošních, bohužel jsme opět hráli v chaosu a bez kloudné přihrávky. Hru jsem trošku oživil já, protože první moje střídání přineslo změnu stavu. Vybojoval jsem míč, přešel přes dva hráče a nahrál Martinovi do křídla, který s trochou štěstí překonal brankáře. Vedeme 1:0. Trochu nás vedení uklidnilo a druhý poločas jsme byli jasně lepší. Dostali jsme se asi do 5 vyložených šancí, ale smůla byla veliká, jako celá ... No, znáte tu básničku asi všichni, ne ? Sejk dvakrát nastřelil gólmana z vyloženky a já jsem dokonce vykopl Martinovu přihrávku ze soupeřovy brázdné branky. Aby toho ješte nebylo dost, soupeř za obrovského zmatku celé naší pětice vyrovnal střelou přes několi hráčů na 1:1. Konec utkání se hrál prakticky vabank na obě strany, ale nikdo už nerozhodnul. Ztráta bodu je smutná, výhru bychom už potřebovali jako sůl.

Fanda

Komentář k utkání 5. kola Podzim 2005

LWC - Dvorce 4:1 (3:1)

Tak abys neřek, že jsi v tom pořád sám...

Zápas se hrál na hřišti Pertoldova. Jedinej kdo trochu zakufroval byl Fanda, ale i tak to byl pro všechny šok, hrát na opačném konci světa. Hřiště bylo totálně neupravené s pískovým povrchem. Kvůli poměrně velké louži bylo výrazně zkrácené, což se projevilo hned od začátku zápasu. Všichni jsme se těšili hlavně na výkon populárního Jantara, který dokázal spolehlivě rozeštvat svoje spoluhráče během několika minut (jak jsme se přesvědčili v minulé sezoně).

Začátek byl jako ze zlého snu. Mátožně jsme se potloukali po hřišti, kazili přihrávky a soupeř měl několik slibných šancí hned v úvodních minutách. To vyvrcholilo střelou zpoza půlící čáry (která tam samozřejmě nebyla), která se před Ivošem odrazila a k všeobecnému překvapení (na naší straně) a radosti (na straně druhé) zapadla do branky.

To nás přeci jen trochu vyprovokovalo k většímu úsilí a hlavně nám došlo, že na tomhle hřišti vyhraje ten, kdo víckrát trefí branku (platí to na všech hřištích, ale na tomhle šlo střílet v podstatě odkudkoliv). Takže zanedlouho po obdržené brance jsme na chvíli zavřeli soupeře před jejich brankou a Martin se svou 99. brankou (hlavou do protipohybu brankáře) postaral o vyrovnání. O chvíli později soupeř opět ztratil na polovině míč, můj centr zblokoval obránce znovu k Martinovi a ten vystřihnul nádhernou jubilejní branku pohotovou střelou do šibenice.

V tu chvíli se nám zvedla nálada, začali jsme se na hřišti trochu víc pohybovat a bylo to znát. Trochu nás zklamal Jantar, který ani zdaleka neměl loňskou fazónu a několikrát se nechal od spoluhráčů okřiknout. Ale i tak jeho jedovaté poznámky a připomínky pomalu ale jistě nahlodávali soudržnost soupeře. Ten přešel z kombinační hry, se kterou do zápasu vstoupil na nakopávání míčů až na naší branku. To sice vypadalo dost nebezpečně, protože se soupeřovi útočníci snažili dostat k míči za každou cenu, ale Ivoš si po chvíli na tenhle způsob hry zvyknul a bez větších obtíží všechny míče vyboxovával dostatečně daleko od branky. Mezitím dorazil i Bohouš, takže se situace vzadu uklidnila a mohli jsme se soustředit na potvrzení náskoku.

To přišlo ještě do poločasu, když jsme se opět dostali do rychlého protiútoku, obránci si hlídali přihrávku na nabíhající křídla (je to trochu nadnesené, nemám pocit, že bych lítal ;-) ) a Fanda postupující středem využil volného prostoru před sebou k nechytelné střele k tyči.

V poločasové přestávce tak dlouho hučel soupeř do rozhodčího až ho přesvědčili, že by bylo dobré pískat všechny nedovolené zákroky. Nejvíc na to doplatil chudák Martin, kterému pískali téměř každý kontakt s protihráčem. Na druhou stranu nás ani soupeř nešetřil. Rány loktem (to odnesl Martin), ukázkový bodyček (já), kontrola kotníků (Fanda), lehký otřes mozku (Vořech) byly jen malou ukázkou jejich repertoáru. V rámci objektivního pohledu na věc je třeba přiznat, že minimálně jeden náš odpískaný zákrok byl evidentně vytažen z vápna a další penalta se měla kopat po Martinově sejmutí Jantara v šanci, těsně před koncem. Zápas byl tvrdý oboustranně, těžko si můžeme něco vyčítat.

Definitivní tečku za skóre zápasu jsem si dovolil udělat já, když jsem se (po předchozím nabuzení již zmiňovaným bodyčkem) dostal před soupeřovu branku, po několika chybách a minelách obránců jsem se dostal k míči těsně před brankářem a v pádu jsem pojistil vedení na 4:1.

Měli jsme ještě řadu šancí - Jerryho hlavička nad, Fandovo břevno, ... a vítězství bylo jednoznačně zasloužené. Konečně se nám podařilo aspoň nějaké šance proměnit a Ivoš si vzadu taky docela pěkně zachytal. Jantar nakonec donutil odejít před koncem zápasu jenom dva hráče, ale i přesto zůstal z celého týmu při převlíkání sám. Ostatní se od něj zdekovali během několika minut.

Vítězství bylo navíc ještě pojištěné tím, že by se v případě nutnosti dalo využít naší tajné zbraně - konfrontace. S pravděpodobností hraničící s jistotou by měli hoši z Dvorců pozitivní nález :-)

Takže teď už snad jenom musíme doufat, že se Mýchač nestihne vrátit a vítězná vlna bude pokračovat ...

Sendy

Komentář k utkání 6. kola Podzim 2005

LWC - Hulla Hulla 6:0 (kontumace)

Komentar urcite napise Fanda, byl u toho take od zacatku a ma lepsi slohopis nez ja, takze jen v kratkosti: v 16:54 byli na hristi 2 hraci soupere a rikali nam, ze to vypada, ze dnes budeme mit body bez boje, v 16:56 sel nas kapitan podepsat zapis a za dalsich 5 minut, kdy jsme uz byli v kabine svleceni a nekteri i ve sprse, tak prisel souper k nam do kabiny, jestli si chceme kopnout, ze uz jsou 4. Za dalsi 2 minuty prisel i rozhodci, ze tam na nej dotiraj, ze se ma hrat, ale meli smulu, vcas na hristi nebyli!!!)

VKM39

Potvrzuji slova Mýchače a určitě to nebudu opisovat.F.

 

Komentář k utkání 7. kola Podzim 2005

LWC - Vinohrady 2:2 (1:1)

Převzato ze zápisu rozhodčích :

Utkání fotbalových džentlmenů plné briskních akcí jiskřilo jak ohňostroj fotbalové slávy velikánů. Góly které padly, nebyly jen obyčejné banány, ale jednalo se o originalitu. Nakonec zápas skončil spravedlivou remízou, již posvětil i sv. Fanfarón. Bylo to fakt super. Sportu zdar, fotbalu zvláště.

Doplňuji :

Nevím, na co se rozhodčí dívali nebo na jakém hřišti pískali, ale jako ohňostroj fotbalové slávy velikánů mi to nepřipadalo. Naše stará a nová bolest současně se projevila - neumíme hrát na týmy ze spodní části tabulky. Opět jsme se nevyvarovali zmatků a chaosu v obraně, při kterém v poslední době vždycky inkasujeme vyrovnávací branky. Jinak podle Sejka jsme hráli dobře, některé pasáže opravdu tak vypadaly, ale kdo chce vyhrát, musí proměnit tutovky.

Fanda

Komentář k utkání 8. kola Podzim 2005

LWC - Little Eden FC 2:5 

Vstup do zápasu nám vyšel fantasticky. Soupeř sice rozehrával, ale v podstatě vzápětí přišel na polovině o míč, Roman ho přistrčil Mýchačovi ke střele a ten nezaváhal. Bohužel jsme zaváhali chvíli potom všichni při soupeřově rohu, kdy ani Sejk ani Mýchač (aspoň myslím) nepokryli nabíhajícího útočníka. Vyrovnáno 1:1. Další úder přišel o minutu později, když Renda (hrající posledního) odvracel centrovaný míč směrem k Sejkovi, opět došlo k nedorozumění, kdo se kulatého nesmyslu ujme, až naše zmatky vyřešil soupeř, který volně se potulující balón přihrál na osamoceného útočníka, který tváří v tvář nedal Ivošovi z otočky šanci - 2:1. To jsme se dostali už do čtvrté minuty utkání (!!!!) a veselých příhod a vtipných replik ještě nebyl konec!

Soupeř nás kombinačně jasně přehrával, dostával se rychle a jednoduše do šancí a my jsme se nedokázali (hlavně vzadu) pořádně srovnat. Třetí gól do naší branky byl opravdová perla!

Běžela 9. minuta a soupeřův brankář dlouhým výhozem hledal na hrotu útočníka, ten byl ale pokrytý Martinem a ani jeden z nich na míč nedosáhl. Ivoš stál cca 5m před brankou, míč se po dopadu odrazil příliš vysoko a Ivoš si na něj (bohužel) dokázal jen sáhnout. Díky tomuto snaživému zákroku, gól z ruky brankáře platil ....

Jak je mým dobrým zvykem, reagoval jsem na nastalou situaci s bohorovným klidem a se snahou povzbudit zkroušeného spoluhráče a zvednout mu poněkud pochroumané sebevědomí. On bohužel mojí snahu nepochopil úplně přesně a na moje zvolání "Kua, to na to musíš hrabat????" odpověděl výmluvným "Tak si pojď chytat sám!". Já v tom spatřil jedinečnou možnost se zviditelnit a hlavně utéct před svým matným výkonem z pole a nabídku jsem přijal. Po vzájemné výměně dresů (téměř přátelsky jsme si je téměř podali z ruky do ruky) nastoupila do branky konečně kvalita :-)

Do konce prvního poločasu se už žádná z dalších šancí soupeře neujala, i když to bylo hlavně díky mému štěstí než umění.

Do druhé půle nystoupil soupeř oslaben o 2 nejtechničtější hráče a tomu přizpůsobil svou hru. Stáhnul se dozadu a vyrážel k protiútokům. I my jsme trochu změnili systém a vzadu v podstatě pravidelně zůstával jenom Renda. I když jsme většinu času drželi míč, tak chyběla finální přihrávka a v podstatě jsme si nevypracovali vážnější šanci. Pokud mě paměť neklame, tak se jednou "zablesklo", když Martin hlavičkou po rohu minul branku.

A tak logicky přišlo to, co přijít muselo. 10 minut před koncem soupeř využil další z řady brejků (v druhém poločase to byl minimálně třetí) a zvýšil vedení na 4:1 křížnou střelou. Když chvíli na to, stejný útočník, zakončil sólo kličkou brankáři (ano! I přes to že jsem stále chytal já!) bylo v podstatě rozhodnuto. Kosmetickou úpravu výsledku už přinesl jenom Ivošův gól po rozehraném trestňáku.

Za zmínku stojí ještě další dva momenty zápasu.

1) Mýchačův souboj s gravitací - těžko se to popisuje, ale Mýchač ve snaze vyrovnat poměrně nestabilní pozici a jít do brejku (ještě v prvním poločase), vesloval rukama v předklonu dobré tři nebo čtyři vteřiny než sebou konečně fláknul na zem. Patrně se jednalo o nejpomalejší pád na držku, jaký kdo z nás viděl :DDDD

2) Stoický klid v brance (musím si přihrát vlastní polívčičku, když už to píšu) - po soupeřově závaru skončil míč na břevnu naší branky, kde si dvakrát poskočil. I přes hysterické výkřiky "Chyť to!!!" jsem zachoval klid, počkal jsem až doskáče a pak mi padne do náručí :-)

Doufám, že příště budu psát komentář podstatně nudnější. Něco ve stylu .... první 3 góly dal Mýchač, další dva přidal Martin a po čtvrt hodině nebylo o co hrát....!

Sendy

Komentář k utkání  9. kola Podzim 2005

LWC - Matrix 1:1 (0:1)

Devátý zápas začal na stále více odpuzujícím terénu K1 v celkem svižném tempu. Hráči Matrixu se dostavili v hojném počtu a nám bylo jasné, že pozice v tabulce nic neříká. Přesto jsme se aktivně tlačili kupředu a trošku soupeře přitiskli před branku, žel opět jsme kazili spoustu přihrávek. Soupeř postupem času vyrovnal hru a začal kombinovat a najednou jsme nevěděli kam dřív. A bylo to je přesnou nahrávkou. Přesto jsme se mohli dostat do vedení, Fanda kopal trestný kop a Románek to vykopl z branky soupeře. Kdyby to nechal, byl by to gól. Šancí moc nebylo, spíše se hrálo od brány k bráně. Soupeř se ujal vedení po rohovém kopu, kdy jsme špatně obsadili a soupeř prostřelil Ivoše. Hned po rozehrání jsme předvedli akci na jeden dotek a Martin se řítil z křídla sám na bránu, ale v koncovce selhal. Celkem nezajímavou první půli zpestřil Fanda, který si krásně šlápnul na balón, hodil slušnou dršku a rozhodčí ještě písknul hrubý faul, čemuž se soupeř oprávněně divil.Druhá půle byla zajímavější, dostali jsme se do několika jasných příležitostí a taky jsme udělali spoustu chyb, které mohl soupeř potrestat. Po chybě brankáře soupeře se k míči dostal Fanda, místo rázné chtěl ještě vylepšit pozici a nahrát Sejkovi, který stát před prázdnou bránou, ale míč "skočil" (kdo zná Karlín, ví o čem mluvím) a místo přihrávky na nohu balón Sejka loboval. Další slibnou příležitost měl Bohouš pěknou hlavičkou, která taky ke gólu nevedla a další znovu Fanda, na kterého Martin rozehrál roh a míč opět neposlouchat tak, jak by měl.. Začínali jsme hrát čím dál víc dopředu a tak přišly chyby v obraně. Nejhezčí udělal Fanda, kdy si opět šlápnul na míč, soupeř sice trošku zaváhal, ale přesto mohl postupovat sám na bránu, ale díky valné hromadě ve vápně a s troškou štěstí jsme ubránili. Vyrovnání jsme se dočkali v poslední minutě. Soupeř mohl jít do vyložené šance po trošičku vypuštěném souboji s Fandou, který ho ale přenechal Mírovi, který soupeře vyvedl z rovnováhy. Ten zapomněl míč za sebou, Fanda doběhl, sebral a sprintem přes celé hřiště a několik protihráčů zavezl balón na hranici soupeřova vápna, kde nahrál Mýchačovi, který s přehledem jemu vlastním uklidil míč do skoro opuštěné klece. Po minutě rozhodčí odpískal konec a další skvělá remíza byla na světě.

PS: ta minela v obraně mě stála pěkně pokopaný kotník, který ještě teď mažu dogitem.

Fanda

 

Komentář k utkání 10. kola Podzim 2005

LWC - Pašáci 5:5 (1:2)

Předposlední zápas sezóny jsme hráli na K3. Slušná docházka tentokrát bez Ivoše a Sejka, Páju už ani nezmiňuji. Sendy se statečně postavil mezi tyče a to chudák ještě netušil, že nás tentokrát opravdu nepodrží. Zápas začal dobře, v prvních 9 minutách jsme měli asi 4 vyloženky, ale neskórovali jsme. V 9 minutě soupeř předvedl slušnou akci a po neobsazení hráče jsme inkasovali první gól. V tu chvíli jsem věřil, že je to nedopatření, ale další vývoj ukázal, jak laksní jsme v obraně. Druhá branka přišla v 15 minutě a Sendy už začal tušit, že obrana má dneska volno. Přesto jsme se snažili si nahrát a kontrovali jsme gólem do prázdné brány. Pěkná akce na pár doteků po křídle a konečně mi taky někdo nahrál před prázdnou branku. Poločas 1:2, ale teprve to mělo přijít. S elánem jsme začali druhou půli a podařilo se nám i vyrovnat, kdy Míra volil místo postupu na samotného brankáře nejistou přihrávku přes celý střed branky a soupeřův dobíhající obránce za nás vyrovnal. Bohužel to bylo až do 56 minuty skoro vše. Fanda vyrobil co by poslední ukázkovou minelu a dva útočníci nedali Sendymu šanci, další gól v naší síti opět vyrobil soupeřův útočník, který se ocitl před Sendym, hádejte jak, úplně sám a ještě zády k brance podstrčil míč pod naším brankářem. Nebýt solidárnosti soupeře, asi bychom prohráli. Ten se totiž asi nemohl dívat na to, jak herně odcházíme a korigoval za nás jedním čistým vlastencem a potom gólman neudržel míč a dorazit čtvrtý gól nebyl pro Martina problém. Přesto jsme neustále dotahovali a vyrovnání přinesl v 59 minutě Mýchač, který jako minulý zápas trefil přesně po zahrávaném rohovém kopu.  Vyrovnání asi nebylo spravedlivé, ale určitě jsme si ho zasloužili. Rozhodně ty remízy neděláme schválně, ale sedmá v sezoně je slušný výkon.

Fanda

Komentář k utkání 11. kola Podzim 2005

LWC - Pendula Bona AC 1:1 (0:0)

Poslední utkání sezóny jsme hráli na kvalitním terénu na Pražačce. Umělka je to slušná, hřiště bohužel trochu malé, ale snad si zvykneme. Účast byla velice slušná a prakticky o nic nešlo, takže nálada skvělá. Hrál se rychlý fotbal, občas se zajiskřilo a zanadávalo. Jasně v této činnosti opět vyčníval nad ostatní Bohoušek, který vždy k vlastnímu faulu přidal i nějakou provokativní poznámku, takže Martin měl o práci bodyguarda postaráno. Šance byly na obou stranách, Pendula si připravovala šance kombinační hrou a mi zase postupným útokem a standardními situacemi. Jednu z nic po závaru před brankou Penduly a nezištném přistrčení Románka využil Bohouš, který tak vstřelil premiérový gól sezóny. Bohužel vyrovnání přišlo velmi brzo, kdy soupeř ze střední vzdálenosti prostřelil nejdříve Fandu, potom Rendu a nakonec i Ivoše. Ve druhé půli měla hra celkem spád, takže písknutí konce utkání mi přišlo nějak dřív. Rozhodčí byl na slušné úrovni, i když výkyvy během zápasu trošku měl. Kuriozitou byla celkem osmá remíza v soutěži a pikantní na tom je, že jsme remízy hráli s jakkoli kvalitním soupeřem.

Nezbývá něž si přát zdraví, klidnou zimu, trošku zapracovat na fyzičce a pohlídat si váhu a na jarní část sezóny se dostavit s elánem a cílem konečně tu čtyřku vykopat.

Lachtáááááááánci, ÓÓÓÓléééééééééééééééééé !!

Fanda