Komentář ke 4. zápasu P2002

Neuvěřitelný zápas, kterých je za kariéru velmi málo. Velká účast, všechny opory, jen ta největší ne. Míra pro nemoc opět chyběl. Do branky se postavil Pája, a jak se hned v úvodu ukázalo, nebyla to dobrá volba. Soupeře jsme hned od začátku mleli, vynikající pohyb a nahrávky na jeden dotek. To se hned tak u Lachtánků nevidí. Ale po10 minutách se soupeř dostal za půlku, střela po zemi z 20 metrů a Pája to nějak neodhadl. Prohráváme 0:1. Do poločasu koncert zahozených šancí. Všichni, jak byli na hřišti, měli alespoň 2 vyložené šance. Bohužel střelec nikde Vyrovnat do půle se nepodařilo a po půli přišel trest. Druhý útok soupeře v zápase, opět chyba našeho golmana špatný odkop na cizího útočníka a 0:2. To už se všichni na hřišti včetně rozhodčích smáli, protože jsme začali tvrdě razítkovat tyče, břevno a golmana. Bez úspěchu. Po třetím útoku soupeře, polovlastní gól, 0:3. Náš tlak i šance pokračovali, ale vytěžili jsme jen jeden gól. Fanda prošel přes tři hráče až před brankáře, nahrál Járovi a bylo to 1:3. Na víc jsme však neměli. Při hře vabank jsme ze dvou dalších brejků dostali dva góly, přičemž naše šance končily opět na tyčích. Kdo neviděl neuvěří, jednostranný zápas s naprosto neuvěřitelným výsledkem, ale to je asi fotbal.

Fanda