Komentář ke 4. zápasu P2002 |
Neuvěřitelný zápas, kterých je za kariéru velmi málo. Velká účast, všechny opory, jen ta největší ne. Míra pro nemoc opět chyběl. Do branky se postavil Pája, a jak se hned v úvodu ukázalo, nebyla to dobrá volba. Soupeře jsme hned od začátku mleli, vynikající pohyb a nahrávky na jeden dotek. To se hned tak u Lachtánků nevidí. Ale po10 minutách se soupeř dostal za půlku, střela po zemi z 20 metrů a Pája to nějak neodhadl. Prohráváme 0:1. Do poločasu koncert zahozených šancí. Všichni, jak byli na hřišti, měli alespoň 2 vyložené šance. Bohužel střelec nikde Vyrovnat do půle se nepodařilo a po půli přišel trest. Druhý útok soupeře v zápase, opět chyba našeho golmana špatný odkop na cizího útočníka a 0:2. To už se všichni na hřišti včetně rozhodčích smáli, protože jsme začali tvrdě razítkovat tyče, břevno a golmana. Bez úspěchu. Po třetím útoku soupeře, polovlastní gól, 0:3. Náš tlak i šance pokračovali, ale vytěžili jsme jen jeden gól. Fanda prošel přes tři hráče až před brankáře, nahrál Járovi a bylo to 1:3. Na víc jsme však neměli. Při hře vabank jsme ze dvou dalších brejků dostali dva góly, přičemž naše šance končily opět na tyčích. Kdo neviděl neuvěří, jednostranný zápas s naprosto neuvěřitelným výsledkem, ale to je asi fotbal. Fanda |