Tak,
hned na úvod chci varovat všechny, kteří mají včerejší prohru na
svědomí, že jsem právě posnídal vtipnou kaši a jsem po ní slušně
nafouklej, což mi nečiní nijak dobře na bříško, a protože jsem z toho
rozhořčený, pěkně to ode mě schytáte. Dnes vám vyženu blechy z vašich
vypelichanejch lachtaních kožichů! Po důkladné analýze, na níž
jsem, obklopen knihami od Freuda a Sekory, usilovně pracoval celou noc,
jsem dospěl ke dvěma hlavním příčinám naší včerejší porážky:
1/
karbanátky
2/ neukojené ambice jednoho hráče stanout na prknech, jež znamenají
svět
Ad.
1/ karbanátky a první dva góly – při po zápasové besedě jsem se
dozvěděl, že 2 naše hráče, kteří teda zrovna nepodali přesvědčivý
výkon, čekají doma k večeři karbanátky. Míra, velmi pravděpodobně
zaslepen vidinou večerního atakování žlučníku Betčinou smaženou,
karcinogenní směskou semletého všeho možného, jen ne masa, bravurně
daroval 2 (slovy DVA!) góly jinak celkem nemohoucím útočníkům soupeře,
a Mýchač 39 natěšený na podobné večerní hodování laxně, takřka
bez zájmu o dění na hřišti, zahodil několik slibných akcí
(mimochodem, Mýchače 39 jsem podezíral už v průběhu boje, že těsně
před zápasem spořádal 14 až 15 pořádných karbošů, čemuž nasvědčoval
nejen jeho matný pohyb, ale i ještě mastná huba). Je fakt, že Mýchače
39 surově sestřelil 1 ze soupeřů ze zadu, poté, co si ho Mýchač 39
slušně odstavil tělem a šel (doslova) sám na jejich branku, ale
takhle zkušeného hráče by taková čuňačina neměla tak psychicky
poznamenat…
Apeluji tedy na Lachtánčí manželky a přítelkyně (z nichž sice mám
občas pocit, že jim naše prohánění kulatého nesmyslu neleží na
srdci, ale spíše v žaludku, ovšem třeba se mýlím):
Neslibujte před zápasem těm pacholkům žádnou večeři zadarmo, bez
řádného výkonu, respektive,
neslibujte jim raději nic, tak to bude nejlepší!! Naopak, hecujte je,
vypisujte motivační bonusy, zkrátka odměňujte je až podle výkonu:
„Kolik jsi dal gólů, táto? Jeden? Tak tady máš řízeček navíc,
zasloužíš si ho!“ nebo „Cože, gól jsi zavinil? Tak nejdřív
vynes smetí, pak umyj nádobí, sebe, a alou do pelechu! A bez večeře a
bez sexu!!“ (jo, je mi jasný, že takhle by Lachtánci, hlavně poddruh
Janoušovi, asi brzy vymřeli, ale pořádek musí byť!)
Ad. 2/ třetí gól – to je kapitolka sama pro sebe. Tady má viník jméno.
Kdo zná Sendyho déle a důkladněji, nemohlo ho zase tak moc překvapit,
že provedl, co provedl. Ovšem včera své vystoupení, oproti jiným,
obohatil o nový, nikým z nás u něj dosud nevídaný prvek, a to
divadelní etýdku. Situace: Sendy je poslední, na noze má nalepený míč,
řítí se na něj dva útočníci La Vokna, Sendy, se pouští do
riskantní kličky, na kterou by si stěží troufl i sám Míra Kadlec v době,
kdy zdaleka ještě nebyl za zenitem, ovšem Sendy, který normálně těžko
obehraje sloup elektrického vedení, byl jiného názoru, Sendy na to měl,
Sendy 2krát potrénoval v hale, Sendy, který byl na rozdíl od některých
z nás na vojně, si věřil. A dojeli jsme na to. Sendymu podle očekávání
jeho klička nevyšla, ale to bychom mu snad i odpustili, kort, když víme
o jeho handicapu (má pravou nohu o 5 a půl cm kratší), jenže to, co následovalo
po osudné kličce, už mu odpustit nemůžeme. Poté, co přišel o míč,
se Sendy zasekl, zřejmě však jen dle jeho mínění bleskově
vyhodnotil situaci, a když mu došlo, že kouká soupeřům už z pěkné
vzdálenosti na záda, rozehrál neuvěřitelné představení, které by
mu záviděla i proslulá kabaretní umělkyně Herma Frodit (ová).
Nejprve začal nadávat soupeři, že ho při odebrání míče surově
nakopl, a co čert nechtěl, zrovna do těch chybějících 5 a půl
centimetrů nohy, a pak se slovně vrhl na rozhodčí, kteří jinak stáli
za starou bačkoru, ale tentokrát hru „pustili“ zcela správně.
Nutno podotknout, že měl zdatného sekundanta - Vořech, který stál v tu
chvíli ve dle mě za lajnou na střídačce, začal štěkat taky, ale těžko
mohl něco vidět, protože v daný okamžik byl skloněný a
zavazoval si tkaničku nebo prostě jen na zemi zamačkával mravence, to
už fakt asi nikdo nezjistí.
Zkrátka,
Sendy to pohnojil, o tom nemůže být sporu, avšak my se na něj ani tak
moc nezlobíme, vždyť víme, s kým máme tu čest, je prostě jedním
z nás a máme ho svým způsobem snad i rádi, ale Sendy, proboha, příště,
až se ti něco podobného zase povede, tak zabojuj a dojeď to do konce
– omluvit tě může jedině otevřená zlomenina nebo urvaná noha, a
to ještě po důkladném zvážení odborné komise. Jestli jsi měl na
vojně ambice podílet se na činnosti armádního uměleckého kroužku a
neuspěl jsi, či zda jsi nebyl přijat na DAMU, to nevím, ale u nás tě
fakt žádné Thálie nečekají.
Mám
návrh pro Háňu: Nechceš Sendyho angažovat k vám do divadélka
pro děti??? Ony zase tak moc nepoznají, kdo je špatný a kdo dobrý
herec, on by ukojil své herecké pudy, a byl by klid. Ostatně, zdá se
mi, že Sekora napsal postavu Brouka Pytlíka Sendymu na tělo, a pokud vím,
máte tuto hru v repertoáru, ne…Takže prosím, prosím… za všechny
Lachtánky, nech ho tam vybouřit ;o)))))))
No,
ale abych neumyl hlavy jen těm nejviditelnějším hříšníkům. Další
může být třeba Fanda, který nedal do prázdné branky snad z půl
metru, po té, co si sice hezky obhodil po mém úžasném pasu soupeřova
brankáře, ale v konečném efektu naprd! A to při prvním zápase
sepsul za něco podobného Vořecha…jak je to s těmi božími mlýny,
he?! Jo, když jsme u Vořecha, tak ten také zahodil tutovku, kdy šel opět
po mém nádherném pasu zcela sám na brankáře, ale asi se mu zapomněl
podívat do očí a zhypnotizovat ho, nebo co. Vořechu, kde je tvá střelecká
muška?? Neutopil jsi ji náhodou v pivě a fernetu?? Koukej jí vzkřísit!
:o))))
A
na závěr něco optimistického: myslím, že celkově to byl z Lachtánčí
strany slušný výkon, velmi dobře zahráli Martin i Fanda, a Míra měl
krom těch dvou kiksů také 2-3 super zákroky. Každopádně, celkově
jde hra nahoru, což nás může těšit a povzbudit do dalších zápasů,
akorát se musíme lépe popasovat se zakončováním akcí a musíme si dát
větší pozor na individuální chyby, jejichž koncentrace byla ve včerejším
zápase málokdy vídaná.
Jerry,
2002-04-26
|