Komentář k 3. zápasu P2002

Lachtánci-AGP 83 4:3 (2:0); Sendy - Jarda, Bohouš, Sejk, Vořech, Pája, Mýchač, Hanka. Martin přišel alespoň na závěrečnou exhibici.
Náš mladý tým má ještě stále obrovské rezervy. Jeho nevyzrálst se včera projevila v plné nahotě především v nevyrovnanosti výkon v jednotlivých poločasech. Před zápasem nás zastihla nepříjemná zpráva o Mírově hospitalizaci (DRŽ SE!!!) a jako by toho ještě nebylo dost, rada starších rozhodla, že do brány se postavím já. Posuďte sami, která zpráva je horší. Na soupeře jsme vlítli a po počátečním oťukávání jsme se začali tlačit před jejich bránu (příliš blízko to nešlo, protože jejich brankář měl vypito a to dokonce víc než Vořech!). Po krásné individuální akci Sejka měl první šanci Pája, ale z blízka trefil jen tyč. O chvilku později se to samé povedlo Mýchačovi. Tato dvojice tak jako první vycítila (z rankářova dechu) šanci na vylepšení osobních statistik. K prvnímu úspěšnému pokusu došlo v 15. minutě, kdy Mýchač vystřelil zhruba 2 m vedle brány, ale díky tomu, že Pája před jeho dělovkou nestačil utéct a míč srazil do brány jsme vedli 1:0! O pouhé tři minuty později házel Pája z pravé strany aut a tentokrát se Tomáš trefil přesně - 2:0. Potom začal úřadovat soupeř a několikrát se dostal až před vápno. Jediná střela na bránu (od soupeře) ale šla do tyče, což jsem s klidem z povzdálí kontroloval. Nejnebezpečnější situace před naší brankou byla po jednom z rohů, kdy se mě Bohouš pokoušel napodobit v obranné činnosti a soupeřovu přihrávku srazil do brány. Gólu jsem zabránil robinzonádou k tyči. Do druhého poločasu jsme nastoupili s přáním hrát stejně jako v poločase prvním. Bohužel jsme ale nepotkali pohádkového dědečka, který by nám naše přání splnil. Na hřišti jsme začali být nedůrazní a chaotičtí (to je krásný slovo). Naštěstíjsem se opět ukázal jako opora a ve 33. minutě jsem milimetrovým pasem přes celé hřiště našel Mýchače, kterému včera nedělalo zakončení žádný problém - 3:0 (někteří ignoranti tvrdili, že to nebyla přihrávka, ale bohapustý odkop, který se náhodou dostal k Tomášovi - kdo by tomu uvěřil?). tu chvíli bylo prakticky rozhodnuto a diváci začali odcházet. proto jsme se rozhodli utkání ještě zdramatizovat a nechali jsme si postupně nasázet tři góly (statistika pro Míru - 39.,45. a 53. minuta). Nejvíc jsme vypouštěli autová vhazování, po kterých jsme snadno pouštěli soupeře do šancí. První a třetí gól dali hlavou právě po autu a druhý gól se jim náhodou povedlo vstřelit z 15 m. Sedm minut před koncem se na tribunu dostavil i Martin. Tak aby neřekl, že si toho fotbalu jako divák moc neužil, popadnul Jerry míč prokličkoval se před brankáře (v tom mu dost pomohl Mýchač, který oblíbenou fintou "jdu na střídačku, pojď se mnou" odtáhnul soupeřova obránce) a pak naservíroval Romanovi míč do tutovky, které jsme včera bez problémů proměňovali - 4:3 (54. minuta). V té chvíli soupeř pochopil, že dneska si body neodveze a zápas jsme už v klidu ubránili.
Jestli se někomu nelíbí, jak jsem se tu vychválil, tak ať si to příště napíše sám (a to jsem tam nezmínil celou řadu fantastických zákroků v druhém poločase, dostal jsem sice tři góly, ale další tři střely jsem chytil nebo mě trefili, a ještě jsem kontroloval jednu střelu do břevna...:-).

Exkluzivně od Sendyho !!!